O tom, že stromy a keře v Sáňkařské ulici mají ohromnou hodnotu pro hry našich dětí, už jsme psali. „Ani nám nedávejte nové atrakce, hlavně nám tu nechte ty stromy,“ říkají nám, když jsme se ptáme, co nového by na hřišti uvítaly. Nedaly by je prý „ani za milion“.
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. z Univerzity Karlovy však upozorňuje na to, že tyto vzrostlé stromy s obrovskými (až 12 metrů!) širokými korunami mají hodnotu také vodoretenční a klimatickou. Vzduch na hřišti a v jeho okolí totiž v létě zvlhčují a ochlazují až o více než 20 stupňů ve srovnání s odvodněným povrchem.
Na základě údajů o hodnotách roční evapotranspirace stromů s dostatečnou zásobou vody lze předpokládat, že z 1 metru čtverečního korun stromů se za roční období odpaří přibližně 600 litrů vody. Na evapotranspiraci 100 litrů vody stromy využijí cca 70 kWh slunečního záření a zužitkují tak podstatnou část energie slunečního záření (cca 80 %) na ochlazení svého bezprostředního okolí. Intenzita ochlazování je za letních slunných dnů výrazná, neboť stromy zmírňují teplotu až o více jak 20°C ve srovnání s odvodněným povrchem. Naopak, v noci vodní pára kondenzuje na chladnějších místech, čímž dochází k jejich oteplení a návratu vody do krajiny. Strom tedy působí jako přirozené klimatizační zařízení s dvojitou funkcí ochlazování za slunečního svitu a oteplování při poklesu teplot.
Souhrnná plocha korun stromů určených k pokácení v ohybu Sáňkařské a Bruslařské ulice činí více než 600 m2. Jejich ekosystémové služby (ochlazování přes den, oteplování v noci, vodoretenční služba, produkce kyslíku apod.) lze metodou doc. Pokorného odhadnout na více než 2 miliony korun ročně. Započítány jsou přitom pouze stromy v ohybu ulic, dalších cca 10 stromů, které mají být pokáceny v jiných částech projektu, do výpočtu zahrnuto není. Za 40 let, než by dorostly nově vysazené stromy, bychom přišti o více než 80 milionů korun. Nové stromy by navíc podle posledních informací musely být vysazeny v jiných lokalitách, neboť na zmenšené hřiště by se již nevešly.
Pan docent nám k záměru napsal následující: „je to jako epidemie – za hodně peněz se takzvaně revitalizují zelené plochy ve městech. Výsledkem je více nepropustných ploch, méně stromů, méně trávníku a vyšší náklady na údržbu. Vydělává si projektant a realizátor, zhoršuje se životní prostředí pro lidi i pro jiné organismy. Dnes je nutné kromě stínu ještě zdůraznit zdravé prostředí zeleně, ve kterém se méně šíři viry.“
Doc. Pokorný aktuálně připravuje metodiku vzdělávání pracovníků městských úřadů a inovace školní výuky k tématu efektu hospodářských zásahů na regionální klima. My doufáme, že naši zastupitelé nedovolí proměnit stromy, které nám poskytují roční ekosystémové služby v hodnotě více než 2 miliony korun ročně, za další kousek betonu.
Zabránit tomu mohou již na zítřejším zasedání.
